czechologue

musim si ulevit, jdu nadavat cesky

2005-03-30T20:40:00.000-08:00

zajimalo by mne, jestli si tohle nekdo precte.

ctu nesnesitelnou lehkost byti v anglictine. stve mne to. uz roky shanim ceskou verzi, a nikde neni k mani, tak jsem to vzdala a koupila anglickou. Kunderuv duch to sice ma, ale v cestine by to urcite bylo mnohem silnejsi. navic mi vadi, ze jsem nejdrive videla film. sice usel, zadna slava, usel, ale ted, kdyz ctu knihu, mi pred ocima vystupuji sceny, o kterych jsem si myslela, ze jsem je zapomnela. vadi mi to. radsi bych si to vsechno prestavovala.

co jinak. posledni dobou krize. rikam si, ze si musim stanovit cil. pokud zelenou kartu nedostanu do roka a do dne, spakuju se odsud. uz mi tu vsechno pali pod nohama. nejhorsi ze vseho je prace. fakt, skvely projekt. co pro jeden produkt trvalo 4 roky, ja musim udelat pro 4 produkty za necele 4 mesice. fakt, VYNIKAJICI napad, dobre se bavim, obzvlaste proto, ze ze 4 produktu znam jenom jeden, a to jeste v podobe, jak byl asi pred 2-3 lety. super zabava. kazdy den se naucim neco noveho. misto samozrejme neni jiste, takze je mozne, ze po teto velezabavne otrocine skoncim bez prace a bez odmeny - jaka pak ma byt motivace?

nadavat by se dalo i na jine aspekty zivota. ale ja bych se mela vratit ke svemu zazivnemu dokumentu. taky je zde nebezpeci, ze tento zapisek mi neulevi, naopak, ze mi prohloubi depresi. zase mam unikove tendence. jenze jakykoli unik je docasny. drive nebo pozdeji se objevi stejne problemy, a pak nezbyva nez sedet a netrpelive sledovat prazdnotu sveta. tohle fakt neni prijemny stav. adios.

nejistota okamziku

2004-11-30T21:46:00.000-08:00

prostrc prst skrze oblast neklidu
neochotnou bandu prejedu bleskem
proc neodpovidam
a co tu delam
kde je me misto, a co, a koho hledam
Na vybranou nemam nebo mam?
Kdo je se mnou a kdo je proti
zda se, ze osud ocasem vrti
a ja nevnimam?

ztracena mysl

2004-11-30T21:44:00.000-08:00

bludny holandan
bludny balvan
venec z tulipanu
odemknu zlatou branu

bez klobouku bez
unesl me pes
jako svoji kost
certu pro radost

Amerikanizace: hledisko pozorovatele

2004-10-22T22:33:00.000-07:00

Mam jednoho chytreho kamarada, ktery mi rekl: kdyz s tebou mluvim online, znis jako divka, ktera miluje reku, chodi ve vetru, a v lese nasloucha volani zvirat. kdyz mluvis po telefonu anglicky, tak tak neznis. ale kdyz neco reknes cesky, tak jo. vyslovil to hezky poeticky, ne? Neco mi rika, ze uhodil hrebik na hlavicku, a neco mi rika, ze ne. Nemam v tom zcela jasno. Jsem porad ta stejna osoba, ale myslim, ze muj cesky aspekt je mladsi. Mozna se zastavil v case. Mozna, ze kdyz se presunu do cestiny, presunu se i v case. Mozna, kdyz se naucim starocestinu, presunu se jeste dal. Ale to zni jako anglicka sci-fi myslenka prestehovana do realie meho ceskeho blogu.

Tak jak je to s amerikanizaci?
- premyslim anglicky
- snim anglicky
- dokonce uz i pocitam anglicky
- miry mam porad zmixovane. pouzivam mile ma vzdalenost a libry na vahu a stopy na vysku, ale ne na delku, na delku jsou to jeste porad metry. na objem spis litry. na teplotu stale stary dobry celsius.

pak jsou tady zvyky. onehdy jsem se s HRUZOU pristihla, ze jsem auto u nakupniho centra zaparkovala na jednom konci, koupila neco, a misto toho, abych sla pesky do dalsiho obchodu ve stejnem centru, jsem chtela preparkovat auto, abych byla druhemu obchodu bliz. taky jsem se nekolikrat za sebou chytila u nejakych silenych zemepisnych chyb, neco jako ze jsem si spletla Togo a Tonga, coz je vetsinou rezervovano pro americany. ale kdovi. tohle jsou mozna stare stereotypy, a s vyvinem hypermarketu a spol. v maticce domovine se to asi u nas provozuje stejne. porad mam takovy pocit, ze Cechy jsou necim blize Americe nez Evrope, mozna tim, ze je to relativne nedavno, co jsme se zbavili komunismu a ted mame svobodu vybirat si svoje vlivy. neco jako dite, ktere je adoptovano v pozdnim veku a vedome si vybira, co si osvoji od nove rodiny. kdozvi.

nejak mi zustava rozum stat ze uz budeme mit generaci patnactiletych, kteri komunismus nepamatuji. pro ktere Pulp Fiction je stary film, i kdyz pro mne je porad relativne novy. ale tenhle blog nemel byt o starnuti. mel byt o simulaci mladistvosti skrze matersky jazyk. mozna, ze ten trik tak zcela nefunguje. nicmene je zajimave pokusit se prepnout mezi jazyky. je to skutecne jako prepinani operacniho systemu. ale nevim, co je co? je cestina Mac OSX a anglictina Windows? V pokryti uzivatelu mozna ano.

neco na zpusob snu

2004-09-06T11:34:00.000-07:00

Nekdy noci probdis, a jindy zaspis rozbresk okamziku
Nekdy nevis, za kterou kliku vzit a z lodi na lod preskocit
Nekdy jak z kamene na kamen z lodi na lod skaces, pres reku,
jejiz rameno nevykloubis, jejiz smer neotocis
pres cely ocean bez konce, kdyz zbyva jedine:
misto hledani druheho brehu, potopit se hloub a hloub
cili, zkocit z utesu za jasne noci a verit, ze ti narostou kridla,
ze je tve myslenky vytvori, ze tajemne stvoreni, ktere leti temnotou,
je casti tebe, ze jeho hebke telo je utkano z tvych myslenek,
a ze jedine, na cem zalezi, je tento moment,
okno do vecnosti.

basen #1 - let SFO-LHR kveten 2003 (asi)

2004-08-26T00:48:00.000-07:00

Kterýpak směr zůstal otevřen
strom vzrůstal do mračen
a pták tiše pípal v poli
Kdosi se ptal, zda tě oči bolí
z toho světla...
a pak už nic,
jen v dálce zvony zněly

unikove tendence

2004-08-17T23:37:00.000-07:00

nemuzu spat a jdu zahnat nespavost, resp. jit se uspat (upsat ke spanku?) do sve soukrome skryse. haha. soukrome az zas tak ne, ale prinejmensim skryte od spousty soucasnych kamaradu. nebo ne skryte, spis jen mene snadno dostupne. budu to muset zkusit projet nejakym automatickym prekladacem, abych videla, co z toho v anglictine vznikne. tohle je pokus o "break on through to the other side." to the "dark side of the moon" nebo druhe polovicky meho mozku, nebo meho druheho ja. KECY! je ale zvlastni pocit pokusit se uniknout problemum a dilematum meho anglickeho sveta tak, ze zmenim jazyk. ziskam skutecne jinou perspektivu? uvidim neco noveho? vyjadrim se jasneji? rozhodne je to dobry pocit, rekla bych, ze je to hlubsi pocit nebo pojem, ze ten kdo pise je me skutecne ja, nebo nejake hlubsi ja. jako bych se timto presunula o nejakych 6 let nazpatek do sveho ceskeho sveta: pomuze mi to navodit si znovu pocit neomezenych moznosti, pocit, ze na vsechno je jeste hodne casu? prinejmensim castecna iluze a unikova tendence. cas neni. casu je cim dal mene, rok po roku, den za dnem. ale je treba si udrzet pocit neomezenych moznosti, ten cloveka motivuje jit dal. ten je treba navodit a drzet se ho jako kliste, protoze vetsinu omezeni si vytvarime sami v sobe, at uz vedome nebo nevedome, vlastnim pricinenim, nebo "diky" vlivu rodiny, skoly, nebo spolecnosti. prinejmensim "my" tady v zapadnim svete. inu, vzyvam vizi neomezenych moznosti. transplantaci pojmu americkeho snu do sve hlavy, jeho rust a jeho preziti navzdory vlivu drsnych zivotnich podminek v tom urcitem miste. nuz co uz. drive nez se do tohohle jeste vice zamotam, odeberu se do hajan. rozhodne je prijemne formulovat ceske vety. koneckoncu muj prvni blog zacal prohlasenim o grafomanii.

vyvolavani duchu

2004-08-03T23:19:00.000-07:00

pokus priblizit se domovu a materskemu jazyku... vyvolat si ho ve vlastni hlave, protoze vsechno existuje vevnitr. navazat kontakt s ceskymi kamarady. myslim, ze jde vyvolavat duchy zivych... nebo je vzyvat. vzyvam tedy Jachyma Topola, Pavla Zajicka, Egona Bondyho... aby mi oni a vzpominka na ne pomohla OBRODIT muj cesky jazyk. mozna, ze tenhle blog bude znit divne nebo surrealisticky... o svych internich vizich nejsem zvykla mluvit cesky. ale kdovi, mozna budu mluvit o necem uplne jinem. nebo o nicem - vzhledem k tomu, ze cas je vice muj nepritel, nez pritel. kazdopadne to bude zatim bez ceske diakritiky, vzhledem k vyse zminene valecne stezce s casem. tak uvidime.